Ztraceno v čase part IV.

26. října 2008 v 15:52 | Tess - admin |  Ztraceno v čase
Pokračováni......čtěte a kometujte....



Ztraceno v čase part IV.






….ozvalo se pípnutí a Sam vběhla do prostoru brány…
Na rampě před bránou ležel Daniel, který byl zřejmě v bezvědomí..vedle něj stál Jack s tváří plnou škrábanců, ale zjevně byl v pořádku. "Zdravotník"zakřičel Jack a Sam došlo že stojí přímo ve dveřích.Rychle ustoupila. Za pár vteřin vběhl do místnosti tým lékařů a zamířili přímo k Dannymu.Sam je následovala.
"Co se stalo …pane"
zeptal se lékař a snažil se stabilizovat Dannyho.Jack jen zakroutil hlavou.
"Hned jak jsem prošli bránou na druhé straně.."řekl a na jeho hlase bylo znát vzrušení.."jsme se ocitli pod palbou nějakých domorodců…"Sam se uchechtla.Začínalo jí to dávat smysl.Všichni se na ní nevěřícně podívali.
"Něco k smíchu plukovníku?"řekl dotčeně Jack a schválně protáhl slovo plukovník.Sam zakroutila hlavou.
"Pane…neměli na sobě zvláštní helmy..a zbraně ve tvaru tyčí..???"zeptala se Jacka.Ten jenom hlasitě polkl.A nedůvěřivě se na Sam podíval.
"Jo….přesně jak tady kráska říká.."řekl sarkasticky Jack když se vzpamatoval a ukázal směrem do zadu.
"Jednu tu tyč se nám povedlo ukrást…"a vzal si zbraň od Kowalskiho.
"Jenže nevíme jak jí zprovoznit."Sam se k němu naklonila a vytrhla mu tyč z ruky.
"Hele.."vyjekl Jack jenže to už se Sam postavila, uchopila pevně zbraň a uvedla jí do provozu jen to zajiskřilo.Jack se přistihl jak na ni zírá s otevřenou pusou.
"Jak jste…"koktal Jack.Sam se chápavě usmála a podával zbraň Jackovi.
"Sám jste mě to naučil pane…"řekla tiše Sam a zahleděla se do jeho překrásných hnědých očí…..viděla tam tu jiskru která jí vždy doháněla k šílenství…. Z přemýšlení jí vytrhlo chraplavé zasténání.Daniel se začal probouzet.Pohlédla na lékaře.
"Bude v pořádku??"zeptala se nejistě…Lékař se netvářil moc optimisticky…
"To vám teď nepovím…protože to sám nevím…přineste nosítka"zahřměl a důstojníci se hned rozběhli na ošetřovnu.Sam si klekla k Danielovi a podepřela mu hlavu.Cítila stále Jackův pohled, ale snažila se ho ignorovat.Danny pomalu otevřel oči.
"Kdy to sem???"zachraplal.
"Jsi na základně…"řekla potichu Sam.
"Zasáhla tě nepřátelská zbraň…"řekla Sam a chtěla pokračovat přerušil jí však tichý hlas za jejími zády….*Podívej se do kapsy*.Sam se prudce otočila.Za ní však nikdo nestál.
"Jste v pořádku…??"zeptal se Jack který si všiml jejího prudkého pohybu.Odpovědi se však nedočkal protože k bráně dorazili důstojníci s nosítky.Sam se pomalu postavila a nepravidelně dýchala.Instinktivně sáhla do kapsy a vytáhla sáček.Úplně na něj zapomněla.Dal jí ho Clayton, těsně před tím než prošla bránou.Sam se to vůbec nelíbilo ale přece jen
sáček otevřela.Vytáhla z něj malou lahvičku na které stálo *Mohlo by se vám to hodit*... Mezitím už lékaři Daniela naložili na nosítka.
"Počkejte"probrala se Sam a sešla dolů z rampy podávajíc lékaři lahvičku s průzračnou tekutinou.Ten jí nejistě uchopil.
"Co je to??"zeptal se.
"To nevím" zakroutila hlavou Sam.
"Ale mohlo by mu to pomoct." Lékař přikývl.
"Prověříme to…."a odešel spolu s ostatními na ošetřovnu.Zbytek týmu se spolu s Jackem vydal do zasedačky podat hlášení.
Sam se otočila k bráně. Hlavou se jí honila spoustu neuvěřitelných myšlenky.Nejhorší z nich byl fakt že je rok 95…přesněji řečeno únor 95..….měsíc před výpravou na Abydos…Sam se začala motat hlava.Přenesla se v čase…* ale jak by to bylo možné…* , přemýšlela…*Brána přece takovou schopnost nemá…..nebo ano???* Sam se chytila za hlavu …….Věděla toho o teorii časoprostorového kontinua tolik jako nikdo jiný..Změnila budoucnost…poskytla Dannymu sedmý symbol….A souřadnice na z pátek….Ona sama měla do SGC nastoupit až dva roky….Tedy pokud k tomu vůbec dojde….Nemohla se udržet na nohou a tak se posadila na rampu..
"Já jsem v minulosti…"řekla pomalu a zabořila obličej do dlaní.Po chvíli se podívala nahoru do řídící místnosti.Stál tam Jack a o něčem horlivě diskutoval s Hammondem.Samin dech byl nepravidelný….Ten muž co stál nahoře…nebyl Jack O'Neill z jiné reality….byl to Jack O'Neill….její Jack…..o pár let mladší a o pár hvězdiček lehčí……jen tak tam seděla a dívala se na něj dokud jí nepřerušilo cvaknutí dveří.Do místnosti vstoupil lékař.Sam se pomalu postavila.Zdálo se, že se doktor usmívá.
"Madam….pan Jackson je mimo nebezpečí…díky vám….ten lék zabral.
Sam se pousmála…..
"To je dobře….můžu se za ním.."řekla Sam a zarazila se.Doktor se na ní zadíval.
"Jste v pořádku???"zeptal se nejistě….Sam pomalu přikývla…
"Měli byste si jít odpočinout."Sam znovu kývla a šla směrem ke dveřím.Ty se zapraskáním otevřeli a Sam vyšla na chodbu…..Šla směrem do své ubikace kterou jí přiřadili.Byla tolik ponořená do svých myšlenek, že vrazila přímo do Jacka.Ten si samozřejmě neodpustil své odrzlé poznámky…
"Měla byste dávat větší pozor na cestu….krááásskoo.."řekl Jack a slovo kráska pěkně protáhl."
"Omlouvám se pane…"řekla omluvně Sam aniž by se mu podívala do očí.Protože by se nemusela udržet.Potom se spěchem zamířila do svého pokoje a Jack se za ní ještě hodnou chvíli koukal.Potom se lehce uculil a vyběhl po schodech do zasedačky…..
****************************************
"Claytone.."vykřikla Sam když zavřela dveře..
"Vím že tu jste…tak zvedněte svůj velectěný zadek..a koukejte sem naklusat…."Sam byla vzteky bez sebe.Došlo jí že to byl Claytone kdo jí sem poslal.Netušila proč ani jak jí sem dostal….byla si však jistá že to byl on.
"Nemusíte křičet plukovníku…"ozval se známí hlas odněkud z rohu.
"Já vás slyším.." Sam se prudce otočila a spatřila Claytona který vyšel z rohu místnosti.Neváhala a rychlým pohybem ho přimáčkla ke zdi až vyjekl…..
"Au….co to děláte…??"vyjel na ní.Sam docházela trpělivost.
"Co JÁ dělám….snad co děláte vy???...jak to že jsem v roce 95 a jak jsem se sem dostala???"
"To jste to zjistila tak rychle??"zeptal se s úsměvem Clayton ale to už ho Sam zmáčkla pevněji.
"Nehrajte si se mnou a kápněte božskou…"zahřměla.Pomalu přikývl.
"Dobře ale musíte mě pustit!" Uvnitř Sam se odehrával zuřivý souboj.Půlka Samanthy chtěla toho hajzla uškrtit ta druhá půlka však chtěla znát pravdu.Nakonec zvítězila druhá strana a Sam Claytona pustila.
"Děkuju vám"řekl dotčeně a posadil se na postel a pokynul jí aby se taky posadila….S nechutí si sedla na druhou stranu postele..
"Takže abychom začali…hmmm"protahoval to Clayton.Sam už chtěla zase něco namítnout ale přerušil jí mávnutím ruky.
"Nejste tu náhodou Samantho…."řekl po chvilce.
"Byla jste vybrána…"Sam cítila jak rudne vzteky.
"Vybrána k čemu????A kým???Posílat lidi do minulosti…to je asi vaši hobby????Copak jste nějaký posel času..nebo co???"Clayton se usmál.
"Přesně jako ostatně vždy…"Sam se tvářila nechápavě….
"Ano skutečně jsem posel času….váš posel času…. "Po krátké odmlce pokračoval.
"Každý člověk na naší planetě má takového posla jako jsem já….my ve zvláštních případech můžeme svému svěřenci umožnit cestu časem …nestává se to časro....vám se tato možnost však naskytla…"Sam se v tom začínala ztrácet.
"Moment…..teoreticky.."řekla Sam a slovo teoreticky zdůraznila. "Ale proč jste mě posílali zrovna se…"Náhle to Sam došlo.Může Jacka varovat.Tak jako to vždy vídala v těch protivných sci-fi filmech.Na tváři se jí objevil lehký úsměv.Clayton jako by vycítil na co myslí.
"Musím se vás na něco zeptat Samantho…"řekl Clayton.
"Kolik toho víte o časoprostorovém kontinuu…??"Sam se uchechtla.
"Dost…proč se ptáte???"
"Tak to jistě víte….že úmyslné změny času můžou způsobit kolaps vesmíru. " řekl a
Sam se zamračila.
"Jak to s tím souvisí??"Clayton se chápavě usmál.
"Hodně…narušením budoucích událostí byste mohla vytvořit budoucnost do které byste nemusela patřit."Sam zrudla.
"Na to už asi bude pozdě…pane…já totiž poskytla generálu Hammondovi souřadnice na Abydos a zpět….tato výprava se měla uskutečnit až za několik měsíců….myslím pane že změně budoucnosti se zřejmě nevyhneme."
"Já ale nemluvil o této změně Sam… "a zadíval se do jejích blankytně modrých očí.
"Mluvím o muži jménem Jack O'Neill"Sam ztuhla..Jak věděl na co myslela????
"Co tím chcete říct…."
"Chci tím říct…..že pokud Jacka varujete…..změníte tím chod dějin a nastane katastrofa."Sam se uchechtla…
"Jasně….co by se asi tak mohlo stát???"
"Vážně to chcete vědět fajn…."řekl bez lítosti Clayton.
"Víte co by se stalo kdyby nezemřel….heemmm..??" zeptal se Sam.Ta zakroutila hlavou.
"Zemřela byste vy…"Sam ta slova zasáhla jako rána od nepřítele.
"A Jack by si to nikdy neodpustil že vás nezachránil….kladl by si to za vinu….další ztrátu milované osoby by už neustál….odešel by z SGC…. A začal by pít…"Sam cítila jak se jí do očí derou slzy…
"A potom"postačoval Clayton..
"By jednoho krásného slunečního dne použil svou zbraň a zastřelil se…kvůli vám…"Sam už teď slzy stékaly po tvářích proudem.
"To by se stalo v tom lepším případě.."podotkl necitelně.Sam na něj nevěřícně hleděla .
"V horším případě změníte budoucnost natolik, že přestanete existovat a uvíznete v čase…nebo se vrátíte zpět a on si vás nebude pamatovat…..žádné vzpomínky…žádny cit…jen bolest…Mám pokračovat??"zeptal se Clayton.Sam zabořila hlavu do polštáře.Pochopil její odpověď……)



"Samantho…???"ozvalo se náhle a Sam zvedla hlavu.U dveří stál Jack O'Neill.Po Claytonovi ani památky….Bolestně se na něj podívala a začala vzlykat ještě víc.Zřejmě ho to vyvedlo z míry.
"Emmm….hmmm"nenacházel slova Jack..a tak si sedl vedle ní na postel.Dotkl se její tváře..
"Jste v pořádku??"zeptal se potichu.Sam vzhlédla a znovu se mu zadívala do očí….ten pohled znala….moc dobře ho znala….cítila že jí puká srdce….Náhle se prudce zvedla a vyběhla ven z pokoje.Jakovi chvíli trvalo než se vzpamatoval …potom se vyhrabal z postele a rozběhl se za ní….
*************************************
Sam vyběhla z výtahu a zamířila ven ze základny….jen co prošla všemi otravnými kontrolami, vyšla ven…..Bylo chladno….ale sluníčko svítilo……vítr se odrážel od zasněžených hor……Sam se několikrát zhluboka nadechla a pomalu stoupala po úpatí Cheyenne Mountain….Po pár minutách byla nahoře……Rozhlédla se……dívala se na zasněženou krajinu v roce1995…….byla tu už mnohokrát ale teď to bylo jiné…..cítila že se jí znovu do očí derou slzy…..Obrátila hlavu směrem nahoru k obloze, která byla skoro stejně modrá jako její oči…..
"Proč jste mě sem posílal Claytone??"zakřičela ze všech sil Sam a slzy jí stékaly po tvářích….
"Pročč….."vzlykala Sam.
"Když nemůžu nic udělat…proč mi tohle děláte….tam nahoře to mám u někoho moc pokažený…. " řekla a podívala znovu na oblohu.
"Copak nemůžu žít chvíli v klidu…už se mi ho podařilo trochu vytlačit ze srdce…a teď tohle… "zlomil se jí hlas a podlomila s jí kolena.Sesula se na mokrou trávu a byla jí strašlivá zima.Ještě jednou se podívala nahoru.
"Nevydržím to…já už prostě nem….."nestihla doříct Sam, protože jí někdo položil bundu na ramena.Pomalu se otočila….Byl to Jack.Dřepl si k ní.
"Co to tady vyvádíte…??"zeptal se jí káravě .
"To chcete mít zápal plic??"Sam se klepala….ne však zimou ale tím jak byl blízko….neudržela se a znovu se rozplakala….Jack jí chytl za ruku.
"Nevím proč ale…mám pocit že vždycky když jsem vám na blízku buď omdlíváte nebo pláčete…."řekl smutně Jack.
"To jsem tak strašně oškliví, že vám je z toho do breku???"Povedlo se mu ji rozesmát.
"Ne…"řekla Sam a utírala si oči.
"Vy nejste oškliví…."Jack kývl.
"No tak fajn…nevidím důvod proč byste měla brečet….vstáváme.."zavelel Jack a prudce Sam postavil.Té se zamotala hlava a málem to neustála.Jack jí jemně chytil a usmál se na ní.
"A to omdlévání se taky ruší…nejsem už nejmladší abych vás mohl pořád chytat…."řekl a stále se usmíval.Ten úsměv jí bral dech jako pokaždé a cítila jak se jí podlamují kolena.Jack to zřejmě ucítil.
"Řekl jsem žádné omdlívání…krásko….rozumíte???"zeptal se jí ironicky.Pomalu přikývla a on jí pomalu pustil.
"Zvládnete to?"zeptal se jí nejistě když viděl jak se chvěje.
"Mám výcvik u armády….jasně že to zvládnu"řekl sebejistě Sam náhle se však zamotala a sklouzla jí noha po mokré trávě.Jack jí v poslední chvilce chytil.
"Teda…řeknu vám Carterová…"při slově Carterová Sam bodlo u srdce.
"..kdybych měl dostat zaplaceno vždycky když vás chytím….tak bych byl zřejmě
milionář."Rozesmála se.
"No vidíte jak vám to sluší když se smějete"řekl Jack a pohladil jí po tváři.Zachvěla se.
"Tak plukovníku…půjdeme pěkně dovnitř a dáme si kafe….to vás zahřeje…a potom si dole v kantýně dáme želé….to mám nejradši "Sam se usmála.
"Já vím Jacku…"řekla potichu tak že jí nemohl slyšet.Pomohl jí dolů a vydali se zpátky do SGC.



Povedlo se mu jí uklidnit.Dlouho spolu seděli v kantýně a jen se na sebe dívali.Jack potom Sam uložil do postele.Seděl u ní a držel jí za ruku dokud neusnula.Za pár chvil se přitulil k ní..Nechtěl jí tu v takovém stavu nechat samotnou…..I když nevěděl co jí tak rozrušilo..chápal jí…znal jí pár dní ale zdálo se mu, že jí zná celý život…jemně jí políbil na čelo a ještě hodnou chvíli se na ní díval jak spí….pocity které teď měl necítil už hodně dlouho…..nevěděl co ho na ní tak přitahuje…jestli to byli její nádherné modré oči nebo její svůdné křivky…inteligence…to nevěděl ….úplně ho pobláznila…..to se ještě žádné ženě v jeho životě nepovedlo….na první pohled se nezamiloval ani do své bývalé ženy Sáry….znovu se na ní podíval….byla tak nádherná….tuhle ženu si nenechá vzít….ještě jednou jí jemně políbil na čelo a lehl si….za pár chvil usnul….tu noc se mu zdáli ty nejkrásnější sny….

TO BE CONTINUED





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Maté rádi pár Jack+Sam???

Ano!!!
Newin
Ne

Komentáře

1 mája mája | Web | 26. října 2008 v 17:43 | Reagovat

honem honem pokráčko

2 Hana Hana | 26. října 2008 v 18:24 | Reagovat

Moooooooooc hezký, rychle pokračováním prosím:-)

3 Sara sidle-SB Sara sidle-SB | Web | 26. října 2008 v 19:46 | Reagovat

hooonem poookráčkkooooo

4 Jolka Jolka | Web | 27. října 2008 v 10:04 | Reagovat

krásný =)

5 Lin Lin | Web | 31. října 2008 v 14:08 | Reagovat

kráááása

6 Accuracy Accuracy | Web | 25. února 2009 v 1:14 | Reagovat

Ale on je touhle dobou ženatej se Sárou! To ho ani Samantha nevaruje, že se mu zastřelí syn? Sebestředná koza je to a ne plukovník Carter, jak ji známe!

:-) Nemyšleno vážně :-) Povídka je super :-)

7 Tess - admin Tess - admin | 25. února 2009 v 18:40 | Reagovat

Accuracy : mno....je to před první mísí na Abydos...to už byl Charlie mrtví...mno

8 D.s.o eva D.s.o eva | Web | 6. září 2009 v 15:19 | Reagovat

Skvělý pádím na pokráčko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.