13.kapitola - NOVÝ ZAČÁTEK part 2

22. srpna 2009 v 17:32 | TeSsi |  Atlantis - NEW ADVENTURE

13.kapitola - NOVÝ ZAČÁTEK part 2


"Tak co?" zeptal se tiše, ale Sam v tu chvíli už byla také vzhůru a spolu s Jackem se dívala na svého přítele a čekala, co odpoví... Daniel se otočil jejich směrem, doslova se připotácel k židli, které stála kousek vedle nich, a sesul se na ni... vypadal zdrchaně, ale ve tváři mu pohrával šťastný úsměv...
"Já mám syna..." řekl po chvilce a jeho tvář celá zářila...
"Danieli... no to je úžasný!!" zavýskl si Jack a objal svého přítele...
"Je to víc než úžasný... je prostě nádhernej... je tak malinkej... a... a... Sam!!!" vykřikl náhle Daniel... Sam se zatočila hlava a Jack jí tak tak stihl chytit... ucítila ostrou bolest v bříšku...
"Au... Jacku... to hrozně bolí..." zaskučela...
"Sam... co je ti... lásko... no tak... doktore... doktore!!!" zakřičel Jack... Carson okamžitě přiběhl... "Sam... co je vám??"
"Hrozně to bolí..." zasténala Sam a oči se jí zalily slzami...
Carson ihned zavolal na zdravotníka, aby mu přistavil pojízdné lůžko... s Jackovou pomocí pak na ně Sam položili a okamžitě s ní mířili na sál...
"Doktore, co se děje?" zeptal se vyděšeně Jack, zatímco dorazili na místo... nepřestával Sam držet za ruku...
"Jacku... hlavně to chce zachovat klid..." uklidňoval ho Carson... "Všechno nasvědčuje tomu, že Sam začíná rodit..."
"No moment... vždyt má termín až za měsíc a půl..." vykřikl a zděšeně se podíval na Sam, která se svíjela v bolestech...
"Říkal jsem... zachovejte klid..." řekl uklidňujícím hlasem doktor...
"Jak mám zachovat klid... když je moje dítě i Sam v nebezpečí!!!" vybuchl Jack...
"Jacku... no tak... lásko, uklidni se..." zašeptala Sam... "Doktor ví, co dělá... auuu!!!"vykřikla... Jack se polekal...
"Sam, co je... miláčku, prosím... mluv se mnou..."
"To strašně bolí..." vzlykala Sam...
"Miminko chce na svět..." řekl náhle Carson, když doprohlédl Sam... "Ale... bude malinkaté... a... musíte se připravit na to, že..." zbytek říct nedokázal, protože se mu zlomil hlas... Jack ucítil příval slz... zapudil je... Musím být silný... kvůli Sam... pomyslel si... a obrátil pohled na ni...
"Jacku... řekni mi, že bude v pořádku... řekni, že naše holčička bude v pořádku..."
"Ho-ho-holčicka??" vykoktal Jack... "Já myslel, že si to nechtěla vědět... co to bude... ježiš... holčička..." vydechl... "Tu jsem si vždycky moc přál..."
Sam se malinko usmála, ihned ale zase vykřikla, protože přichízela další kontrakce. Jack se bezmocně podíval na Carsona.
"Doktore... prosím... zachraňte mi je..."
"Budu dělat všechno, co bude v mích silách..." ujistil ho Carson. Jack nepatrně kývl a jeho pohled se vrátil k Sam... slzy jí tekly proudem... pevně držela Jacka za ruku a s každou kontrakcí jeho ruku stiskla ještě silněji... tolik si přál, aby jí mohl pomoci... ale věděl, že nemá jak... nesnášel ten pohled, když trpěla a on nemohl nijak zasáhnout...
"Jacku... to tak bolí..." vzlykla Sam...
"Já vím, zlatíčko," snažil se ji Jack utěšit, ale jeho hlas se mu klepal a vypadalo to, že pomoc bude potřebovat sám... "Sammie, zvládneme to... slibuju... spolu to dokážeme... vydrž to, prosím..."
Sam se pokusila usmát, ale náhle přišla další kontrakce a ona vykřikla bolestí...
"Jacku, pomoz mi prosím..."
Jack se bezradně podíval na Carsona...
"Sam, bude to dobré... teď mě dobře poslouchejte... zkuste se uvolnit a až vám řeknu, začněte tlačit, ano?"
Sam kývla, že rozumí a zkusila se několikrát zhluboka nadechnout... pak ale přišla další kontrakce a Carson věděl, že už nemohou dále čekat...
"Tak dobře, jdeme na to..."
Jack se trochu ošil... byl děsně nervózní... a hlavně měl strach... aby všecko dobře dopadlo...
"Sam, za chvíli to bude za tebou... bude to dobrý... určitě..."
"Jacku...drž mě... prosím..."
"Šššš... jsem tu s tebou..." snažil se ji Jack konejšit...
"Sam... teď pomalu zatlačte..." houkl na ní Carson..."Opravdu... pomalu..."
Sam zavřela oči a zatlačila... cítila tak hroznou bolest... nikdy nic takového necítila... Jack jí pevně chytl za ruku... začínalo toho na něj být moc a to byli teprve na začátku...
"Jacku... prosím... to se nedá vydržet..." zavzlykala... "Ať už to skončí... prosím..."
Jack už to nemohl déle snést...
"Doktore... pomozte jí nějak... to přece nejde... aby... takhle... bože..."
"Jacku... klid... je to úplně normální postup... Sam... jste silná žena... zvládnete to..."
"Když já už nemůžu... auu!!!" vykřikla znova Sam a Jack byl bezmocný...
"Sam... teďka musíte hodně zatlačit... jak nejvíc to půjde... dobře??"
"Jo... dobře..." hlesla Sam... na čele jí vyrazily kapky potu...
"Jacku..." zadívala se na něj svýma modrýma očima... "Kdyby se mi něco stalo... postaráš se o ní... slib mi to..."
"Nic se ti nestane... lásko..." políbil jí do vlasů Jack, kterému do očí vhrkly slzy... "Beruško... musíš teď zatlačit... jak nejvíc dokážeš... zvládneme to... spolu... tlač..."
Jeho slova na ní působily zázračně... vzepřela se a ze všech svých zbývajících sil zatlačila...
"Už vidím hlavičku..." zahlásil Carson a Sam se unaveně podívala na Jacka... v jeho očích viděla všechno... usmál se na ni tak, jak to uměl jenom on...
"Sam... zatlačte znovu..."
"Doktore... já už nemůžu..." začínala se vzdávat Sam... moc to bolelo...
"No... tak... lásko... teď to přece nevzdáme... už to bude... vydrž... prosím... zaltač... hodně... jak nejvíc to půjde..."
"Jacku... já..." zašeptala Sam a bylo na ní vidět, že už opravdu nemá žádnou sílu... Jack ji vzal za bradu a otočil jí obličej k tomu jsvému...
"Miluju tě, miláčku... a chci, abys to věděla... a tohle zvládneme... budeme mít krásnou holčičku... zatlač, Sam... "
"Dobře Jacku..." vzlykla Sam a znovu zatlačila...
"Ramínko je venku...a to druhé taky..." řekl přidušeně Carson... i pro něj to bylo velice emotivní... a co teprve pro ty dva... Sam zavřela oči... právě jí došly všechny síly, co ještě měla...Jack si toho všiml...
"Sam... co je ti??"
"Jacku... já už nemůžu..." zašeptala... byla tak vzdálená od Samanthy Carterové, co znal... její nadhled a bojovnost byli ty tam... díval se na bezmocnou a zranitelnou osobu...
"Sam... ne... musíme to dokončit..."
"Jacku... já... ne-ne-mám sílu... postarej se o ni... moc tě prosím..." viděl, jak moc je slabá... jak moc jí to bolí...
"Sam... ne... to neberu... nenechávej mě tady... miláčku... zkus naposledy ještě zatlačit... kvůli mě... prosím... já ti věřím... že to zvládneš... nikdy jsem nepotkal statečnější ženu, než jsi ty... lásko zatlač..." teď už mu slzy stékaly po tváři proudem... Sam se na něj zadívala... bylo vidět, jak moc se musí přemáhat... silně se vzepřela a zatlačila... Jack o ní měl tak hrozitánský strach... nebral v úvahu, že by o jednu z nich přišel...
"Jde ti to skvěle... lásko... vydrž... prosím... už to bude..." Sam už teď hlasitě plakala... ale tlačila dál... Jack na ní byl tak pyšný...on by něco takového nikdy nezvládl... a potom.. .zničeho nic... se sálem rozlehl pláč... to když Carson držel v náruči novorozenou holčičku... Sam se unaveně zabořila do polštáře, který měla pod hlavou... z očí jí vyrazily další slzy... tentokrát to však byly slzy radosti... ´bože.. já jsem právě porodila´ mihlo se jí hlavou... musela se usmát... stočila svůj pohled na Jacka, který ji stále držel za ruku... jeho pohled ji překvapil... byl plný... štěstí... lásky... hrdosti... a z očí mu stékaly krůpěje slz...
"Gratuluju... máte krásnou holčičku..." usmál se Carson a i na něm bylo vidět dojetí... "Než ji dáme do inkubátoru... na chvíli vám ji půjčím..." optarně položil miminko k Sam do náruče...
"Ahoj..." zašeptala Sam a usmála se na svoji krásnou holčičku... její oči hledaly Jacka...
"Jsem tady..." sedl si k ní Jack a položil jí ruku kolem ramen... zadíval se na svou dceru... její malá ručička jemně chytla jeho prst... a potom otevřela oči... pokud Jack byl až do této chvíle dojatý... nedalo se to srovnat s tím, co cítil teď... dívaly se na něj dvě nádherné čokoládové oči... na chlup stejné jako ty jeho...
"Bože..." zašeptal Jack a cítil se tak nádherně, jak to jenom šlo... "Děkuju bože... že jsi mi obě moje princezny nechal..." políbil Sam do vlasů a potom se jenom díval na to nádherné stvoření, které Sam držela v náručí...
Uslyšeli vrznutí dveří... oba vzhlédli... a uviděli Daniela a Valu s miminkem v náručí... Sam se usmála...
"Ahoj..." šeptl Daniel a natahoval krk, aby uviděl jejich holčičku...
"Ježiš ta je krásná..." vydechla Vala a posadila se k Sam z druhé strany postele... než seděl Jack...
"Nahanala jsi nám strach...s koro o měsíc a půl dřív..."
"Já vím... taky jsem se bála... ale stálo to za to..." usmála se Sam a pohlédla na svoji holčičku a ještě víc se přitulila k Jackovi...
"Už máte jméno??" zeptal se Daniel s kouzelným úsměvem na tváři a díval se z jednoho miminka na druhé...
"Jacku... my nemáme jméno!!!" vyděsila se Sam...
"Neboj, lásko... něco vymyslíme..." usmál se Jack... "Vy dva už víte, jak se bude ten prcek jmenovat??"
Daniel mrkl na Valu a ta se jen usmála...
"Jonathan Matthew Jackson..."
"To jako Jonathan... po... hergot lidi, vy mi dneska dáváte..." neskrýval dojetí Jack...
"Nejdřív je ze mě strejda... pak táta... a pak ještě pojmenujete toho prcka po mě... to je dneska těžkej den..."
"Jacku... půjdeš mu za kmotra??" položil mu ruku na rameno Daniel...
"Bude mi ctí..." zašeptal Jack...
"Hele... už to mám!!" vykřikl náhle Jack až se všichni lekli...
"Co máš Jacku??" nechápala Sam...
"Vymyslel jsem jméno pro dítě.. jenže... bude mít tolik tetiček, že by se akorát hádaly, která půjde za kmotru... tak... co jí prostě pojmenovat... jenom... Annie O'Neill??"
"Jacku... to je přesně ono..." vydechla Sam a zadívala se na svojí holčiku...
"Ahoj, Annie... líbí se ti to jméno?? To ti vymyslel tatínek..." na jejím malém obličejíčku se objevilo něco jako úsměv...
"Líbí se jí to!!" zavýskl si Jack a opatrně Annie políbil na tvářičku...
"Annie... ahoj... jsem tvůj táta..."

Bylo legrační Jacka pozorovat... nikdo by to do něj neřekl, ale z dětmi to vážně uměl...Vala položila Jacka vedle Annie...
"Hele... ale ne, že tvůj kluk bude pálit za mojí dcerou!!!" zvedl výhružně prst Jack...
"Obávám se, Jacku... že se tě nebude ani jeden ptát..." usmála se Sam... a i sám Jack se po chvíli rozesmál... ještě hodnou chvíli tam ti čtyři seděli a dívali se na své dva andílky...Jacka a Annie. Dva důkazy obrovské lásky... jednou z nich budou nejlepší přátelé... stejně... jako je to s jejich rodiči...

POkračování příště.... (příště...epilog:-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Přečtete si epilog??:-)

Ano...:-)
Ne....:-(

Komentáře

1 »Łady Ammi€«™  $ß »Łady Ammi€«™ $ß | Web | 22. srpna 2009 v 18:09 | Reagovat

Waaw.. Bože.. Whoo.. To je prostě.. Já nevím.. jak to popsat..- co napsat.. Je to fakt nádherný.. Jack a Annie .. Nádherný jména.. A tahle kapitolka je úžasná, krásná, nádherná.. Šťastná.. A každému člověku co si ji přečte vytvoří úsměv :)  To ani jinak nejde ... A Jsem hrozně šťastná, že Sam i Annie jsou v pohodě.. Mám Obrovský úsměv na tváři a jsem si jistá že je to touto povídkou..kapitolou.. A vámi!... Fakt úžasný.. :) Jste ty nejlepší spisovatelky co existujou.. A samozdřejmě tato povídka je nejlepší úplně ze všech na téma Sam & Jack.. Skládám obrovskou poklonu :-) A mooc si vás vážím a jsem fakt ráda že povídky píšete :)

2 Tess & Joli Tess & Joli | 22. srpna 2009 v 18:28 | Reagovat

[1]: Ammie :-) chtěli bychom ti poděkovat za tak úžasný komentář :-) obě si toho nesmírně vážíme... takovéhle komentáře jsou pro nás jen odměnou a důvodem, proč tu povídku píšeme :-) je to velmi povzbudivé a obě jsme rády, že se ti ta povídka tak líbí :-) obě nás to moc dojalo :-) takže ještě jednou velký dík :-)jsi skvělá:-)

3 Misha - your SB Misha - your SB | Web | 22. srpna 2009 v 18:30 | Reagovat

Wow! To je naprosto úžasný!!! Nějak mě už nenapadá, co k tomu říct... je to fakt naprosto skvělý!!!

4 Tess & Joli Tess & Joli | 22. srpna 2009 v 18:37 | Reagovat

[3]: Moc děkujem:-)

5 Bajuška ->SB<- Bajuška ->SB<- | Web | 22. srpna 2009 v 18:56 | Reagovat

Ahoj jsem vaše SB krátce ale stihla jsem přečíst včechny povídky jestli se jedná o Jack a Sam nebo o Ricka a Amy to je jedno přečetla jsem oboje verze a byli úžasné a tahle ta povídka se mi zamlouvala hned od prvního dílu. Nevím co na to říct. Bylo to úžasné, krásné božské. Snad by jste se tím mohly i živit. :-D

6 Tess & Joli Tess & Joli | 22. srpna 2009 v 19:38 | Reagovat

[5]: Moc děkujem...s tím živením teda nevím:-D...ale moc nás to baví...a jsme moc rády...že se vám to líbí:-)

7 Nyksmar .......tvé.....SB♥♥ Nyksmar .......tvé.....SB♥♥ | Web | 22. srpna 2009 v 20:47 | Reagovat

tohle byla ta nejužasnejší povídka jakou sem kdy četla ste prostě užasne jak ste mohli vymyslet neco tak nepopsatelně skvělýho a užasný no prostě nemám slov a ten konec prostě nádhera  :-)  a u mě je článek pro SBé díky  :-)

8 [♥ ĐžuŁł ♥] your ♥SB♥ které tě má moc rádo ♥ [♥ ĐžuŁł ♥] your ♥SB♥ které tě má moc rádo ♥ | E-mail | Web | 22. srpna 2009 v 21:13 | Reagovat

Páni =) tp jak tak krásný! =)

9 Tess & Joli Tess & Joli | 22. srpna 2009 v 23:53 | Reagovat

[7]: Moc děkujem...a vážíme si toho :-)

10 Tess & Joli Tess & Joli | 22. srpna 2009 v 23:53 | Reagovat

[8]: Dík:-)

11 Leky Leky | Web | 23. srpna 2009 v 20:42 | Reagovat

Tohle je užasné vážně jedna z nejlepších povídek co sem kdy četla.....HOlky vážně se vám to moc povedlo........sakra já nevím jak více chválitje to monstrozní,užasné, dokonalé...... :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

12 Tess & Joli Tess & Joli | 24. srpna 2009 v 0:30 | Reagovat

[11]: :-D...moc děkujem:-)

13 Makishka...Sbéčko Makishka...Sbéčko | Web | 24. srpna 2009 v 11:37 | Reagovat

Bomba!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Před odjezdem obíhám...jakpak se máš a co děláš...měj se fajn:-)promin že tu moc nechodím...:-(

14 Tess & Joli Tess & Joli | 24. srpna 2009 v 15:19 | Reagovat

[13]: Nevadí....mám se fajne..:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.